2. Kapitola
Ztraceni v lese …
Hlasité šuškání studentů šlo slyšet snad dvacet stop daleko, Justin Ron a Alice však věděli, že tohle jim prostě nijak nepomůže, snažili se proto ostatní uklidňovat a že by bylo mnohem lepší jít vpřed než tu jen mrznout a stěžovat si. Ale všichni se bavili dál a Alice neposlouchali… "Tak poslouchejte"! Řekl hlasitě Justin, "Copak jste všichni úplně blbí, Alice se vám tu snaží něco říct a pomoct nám všem a vy jí vůbec neposloucháte"! Všichni najednou ztichli jako uhašený plamen svíčky. Justin Ron a Alice vzali své kufry a táhli je za sebou směrem na blátěnou cestu a chystali se jít pořád rovně, dokud něco nebo někoho neuvidí nebo neuslyší. Ostatní si později také vzali kufry a začali Justina Rona Alice následovat blátěnou cestu která vedla pořád rovně, jenže rovná cesta nevydržela dlouho, jelikož se později všichni zastavili na rozcestí, kde si museli vybrat, kterou cestou půjdou, nikdo nevěděl, kudy se vydají, jelikož se i Justin Ron a Alice zastavili na rozcestí, kde vedli dvě cesty zrovna před nimi, jedna odbočovala vpravo a ta druhá vlevo. "Co budeme dělat" Otázal se Justin, Alice se pozorně podívala na obě cesty, později zjistila, že ve velké a dlouhé trávě se skrývají cedulky na obou stranách, na pravé cedulce směřovala šipka směrem na cestu která byla na pravé straně a pod ní bylo napsáno velkými písmeny Směr Velké Skotské Jezero! Na cedulce která byla na levé straně stálo tlustým písmem Směr zakázaná Zóna!!! Alice proto ukázala na obě cedulky a zamyslela se, "Budeme se muset rozdělit"! Řekla převážně Alice. Opět si všichni začali šuškat, po chvíli se všichni rozdělili na dvě půlky, ti co šli na levou stranu bylo velice málo, byl tam však Justin který prvé nechtěl ale potom si řekl co by tam mohlo být tak nebezpečného, později přemluvil i Rona, který se sice trochu třásl ale vypadal že je všechno v pohodě, Alice zajímalo co je na té pravé straně a tak se připojila ke skupině co šla směrem Velké Skotské jezero, v této skupině bylo sedm studentů kde byla i Katee Whosvorthová, dále tam byla Niki,Hannah,Lili,Martin,Denis. V druhé skupině jich bylo jen pět, což byl Justin,Ron,Tom,Erik, Daniel. Všech sedm studentů kráčelo pořád po cestě která vedla asi dvacet stop od místa kde začali cestu, mezi tím se však obrátila karta, jelikož cesta kudy šli Justin,Ron,Tom,Erik, a Daniel byla klikatá a neustále se kroutila do všech směrů, snažili se jít pořád rovně a nikam neodbočovat, cesta kudy šli jim to dost stěžovala protože nebyla ve velké trávě už ani jedna cedule, ze začátku bylo k vidění opravdu jen málo stromů, ale čím šli dál uvědomili si že jsou v nějakém lese, les byl obklopen velkým množstvím bažin, mlhy a především tmavě zelené trávy která jim sahala až po hrdlo. Les byl temný kvůli nepříznivému podnebí, v dálce bylo pořád jen šero a mlha. V lese bylo mnoho stromů, například se tam hodně objevovaly vrby smrky nebo borovice, hodně stromů vypadalo, jakoby je porazilo nějaké velké a mohutné zvíře, některé stromy vypadali dokonce, jakoby umírali a pořád jim padalo listí dolů na bahnitou cestu. Byl to opravdu ten nejhorší výlet, co Justin kdy zažil, nikdy nepřemýšlel o tom, že by se snad mohlo stát to že by je nějaký podivný řidič starého rozvrzaného autobusu vysedne v nějakém lese na vlastní pěst, všichni byli zablácení ztrhaní, neustále přemýšleli o tom, co budou dělat, druhá skupina je už bůhví kde a oni jakoby byli pořád jen na jednom místě, protože skoro všechny předešlé cesty vypadaly úplně stejně, jako ta kterou právě jdou. To už ale Ron něco musel namítnout "Tak jo to už by sakra stačilo ne, pomyslete, jdeme tady asi už přes dvě hodiny a všechno se zdá pořád stejné, copak to nechápete"???
6